Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • Po polsku
  • Deutsch
  • English

Obsah

Perličky ze starých kronik kronika

Kronika obce Vendryně


Do r. 1928 nebyla kronika naší obce vůbec psána. Tohoto úkolu se ujal až Eugeniusz Ciahotny, učitel na místní polské škole. Informace pro své zápisky čerpal u kronik farních úřadů (katolického i evangelického), ze školních kronik, z archivu v Opavě a také z vyprávění pamětníka Józefa Wałaskiego, narozeného v r. 1846 (+1933), který si přesně pamatoval spoustu událostí v obci.
Za války se Němci snažili získat a zničit co nejvíce existujících kronik. Musely se povinně odevzdat úřadům. Pan Ciahotny však kroniku naší obce neodevzdal a uschoval ji ve svém bytě. Po válce mohl opět pokračovat v psaní.

Od té doby se v psaní vystřídalo několik kronikářů. Posledním jsem já, Jana Chlebková. Během několika týdnů jsem měla vzácnou příležitost pročíst si všechny díly kroniky obce Vendryně. Byly vyžádány z okresního archivu ve Frýdku - Místku.
Věřte mi, že to bylo zajímavé čtení. I když pravdou je, že jsem se některými zápisy prokousávala pomalu, protože byly psány v polštině a překlady některých slovíček mi jako rodilé Češce dělaly malinké problémy. Ale dalo se to zvládnout a tak jsem mohla srovnávat, jak se během sta let změnilo národnostní složení naší obce, jak se zakládaly školy, jaké spolky zde vznikaly a kdy, jak probíhala kolektivizace a jak se plnily plány, jak probíhala výstavba v obci, opravy po válkách, povodních, kolik stálo máslo či jiné potraviny, kdo stál v čele obce jako starosta či předseda MNV, ... Byla to zkrátka fakta, která mě často překvapovala. A protože jsem v zápisech nejednou narazila i na jména členů své rodiny, některých již bohužel zesnulých, jako bych přímo osobně cítila, jak se mě dějiny této obce dotýkají.
Vlastně mi teprve nyní silněji dochází, jak je funkce obecního kronikáře zodpovědná, důležitá a že jeho pohled na události v obci musí být objektivní a nestranný. Jeho zápisky si bude někdo číst třeba za sto let. Mohou z nich čerpat například studenti či historici nebo další noví kronikáři.
A jelikož to bylo čtení skutečně poutavé, dělala jsem si průběžně zápisky a nyní bych se ráda o některé zajímavosti s Vámi, milí čtenáři, podělila. Některé věci se Vám možná z těchto zápisků připomenou, jiné budou pro Vás novinkou. Ráda bych, aby Vás těch několik střípků z historie naší obce obohatilo.


Jana Chlebková
 

kronikářka obce



1835 - založení evangelického hřbitova
1851 - obec má 1 524 obyvatel, 132 domů
1850-60 - velmi neúrodné roky, obyvatelé trpí hladem, nouzí a nedostatkem, jsou nuceni živit se i kořínky a rostlinami (šťovík, kopřiva,...), řádí nemoci (cholera)
- kopáč rudy ve Vendryni dostal za den 30 Kr
1869 - obec má 1 733 obyvatel
1870 - okolo r. 1870 byl starostou obce Jerzy Stonawski „z Roli", později Kowala z Ustroně a po něm pak Karzel, Jan Mrozek a Zygmund Lanzer
- volba probíhala za účasti nejbohatších sedláků obce na jakémsi ročním zasedání, kteří mezi sebou vybrali starostu a radní
1871 - Vendryní projel první vlak, do provozu je uvedena košicko-bohumínská trať
1873 - na Zaolší je vybudována dřevěná škola
1874 - je vybudována hřbitovní kaple na evangelickém hřbitově
1880 - obec má 1 989 obyvatel
1890 - obec má 2 116 obyvatel
5.6.1891 - slavnostní položení základního kamene budovy školy pod kostelem
1891 - založeno „Kółko rolnicze"
1896 - založena „Czytelnia Katolicka"
1897 - starostou obce je Jan Stonawski
1899 - v č. p. 10 založena mlékárna, po 3 letech však byla uzavřena
- založena „Ochotnicza Straż Pożarna", velitelem byl Ignacy Gronner, majitel hospody
1900 - obec má 2 373 obyvatel - 2 322 Poláků, 34 Němců, 1 Čech a 16 jiné národnosti
1901 - starostou obce se stal Jerzy Cienciała
1905 - slavnostní otevření nově vybudované školy (celkové náklady - 62 000 K)
- byly zde umístěny 3 třídy školy evangelické a 1 třída školy katolické
1906 - 17. 5. obrovská bouřka s krupobitím, která zničila téměř celou úrodu, na obecním majetku byly škody za 4 260 Kr
1907 - založeno „Miejscowe Koło Macierzy Szkolnej"
1908 - vybudována nová škola - „Jubilejní škola císaře Františka Josefa I."
1909 - obec má 2 587 obyvatel - 2 491 Poláků, 62 Němců, 6 Čechů, 28 ostatní národn.
- čísel popisných je 302
1912 - probíhá regulace Vendryňky
1914 - starostou je Paweł Kubik
1915 - novým starostou se stává Jan Ciemała, zastupitelstvo má 18 členů
První svět. válka - jaké byly některé ceny : 1 kg másla - 48 K, 1 l mléka - 1,20 K, 1 vejce - 1 K, 1 pár bot - 300-400 K, košile - 100-150 K, 1m látky (tkané z kopřiv) - 300 K
1919 - už v říjnu napadl sníh - neúroda na ovoci
- založena pošta
1920 - duben - rakouská koruna vyměněna za polskou marku (100K = 70 Pm)
- ceny : 1 kg másla - 120 Pm 1 kg vepřového m. - 78 Pm
1 vejce - 2-4 Pm 1 kg hovězího m. - 48 Pm
1 kg brambor - 2,5 Pm 1 l mléka - 5 Pm
1 kg cukru - 10 Pm 1 pár bot - 1 000-1 500 Pm
1 l piva - 10 Pm 1m látky na šaty - 1 400-2 000 Pm
1 kůň - 40 000-80 000 Pm
- dělník si v železárnách vydělal 100-200 Pm denně
1921 - obec má 2 775 obyvatel - 1 651 Poláků, 821 Čechů, 56 Němců, 247 ostatní národn.
- čísel popisných je 321
- byla založena obecní knihovna
1924 - starostou opět zvolen Jan Ciemała, zastupitelstvo má 30 členů
- Dobrovolný hasičský sbor slaví 25. výročí založení
1926 - 20. 6. - položen základní kámen české školy
- listopad - obrovský vichr strhl věž kaple na evangelickém hřbitově
1927 - 5. 5. - slavnostní otevření české školy
1928 - elektrický proud pouze v 38 budovách na Čornovském
- léto velmi horké - obilí málo, brambor mnoho
1929 - mráz až -40°C
- začátky elektrifikace
1930 - 7. července navštívil prezident T. G. Masaryk Třinec, Český Těšín a další města
- v obci je 30 lamp veřejného osvětlení, 200 domů je elektrifikováno
- obec má 3 354 obyvatel - 1 980 Poláků, 1 250 Čechů, 18 Němců, 106 ostatní národn.
- počet domů - 422
- v obci je 30 nezaměstnaných
1931 - 12. 7. slaví kněz Fr. Herrmann 65 let a 40 let kněžské služby
1933 - 14. 7. se strhla obrovská bouřka, během 1 hodiny byly strženy všechny lávky přes vendryňské potoky
- v obci je 450 domů
1935 - T. G. Masarykovi je uděleno čestné občanství obce Vendryně
- neznámý člověk vytloukl okna v české škole, vztahy mezi Čechy a Poláky se velmi zhoršily
1937 - jaro přišlo pozdě a bylo velmi mokré
- na konci srpna dlouhé deště, úroda hnije
- kněz Fr. Hermann odchází na odpočinek do špitálu sester Alžbětinek v Jablunkově, na jeho místo přichází kněz Klemens Galocz z Fryštátu
1938 - 25. února večer se na nebi ukázala obrovská polární záře, lidé tomuto jevu přisoudili význam velikých změn
- 30. 9. došlo k připojení Těšínského Slezska k Polsku
- 4. 10. vstoupila polská kavalérie do Vendryně
- změna měny : 6 Kčs = 1 zł
- výdělky byly 160 - 400 zł za měsíc (1 kg masa = 1 zł, 1 vejce = 2-3 grosze)

seznam některých spolků ve Vendryni :
- Obóz Zjednoczenia Narodowego
- Związek Młodej Polski
- Związek Ewangelickiej Młodzieży
- Młodzież Katolicka
- Straż Pożarna
- Sokol
1939 - 1945 - 2. světová válka
- OÚ přidělen pod Třinec, úředním jazykem je němčina
- došlo k výměně peněz : 2 zł = 1 RM, 10 Kč = 1 RM
- někteří obyvatelé obce byli odvedeni do koncentračních táborů
- byla zavřena hospoda J.Hudzieczka, J.Ciemały a Czytelnia Katolicka
- 1. 7. 1940 byl za zatčeného kněze Klemense Galocze přidělen do Vendryně k. Wiktor Boczek
- rolníci museli odevzdávat úřadům obilí, mléko, vajíčka, brambory
- po válce nastaly mezi obyvateli dohady, zda Śląsk Cieszyński zůstane částí Československa nebo bude částí Polska
- v obci se po válce obnovují mosty, cesty, budova Obecního úřadu, ale i kartotéka obyvatel
- byl založen Místní národní výbor a 19. 11. 1945 byl předsedou MNV zvolen Adolf Svoboda, ředitel české školy
- do obou škol (české i polské) byl nainstalován vodovod, vše bylo vyčištěno a čistě vymalováno
1946 - 17. prosince umírá Jan Ciemała, dlouholetý starosta obce (1914-1939)
- předsedou MNV zvolen Józef Raszka
1947 - vypracována „dvouletka" - 2-letý hospodářský plán na zvýšení průmyslové a zemědělské produkce
- vznik PZKO a SMP („Stowarzyszenie Młodzieży Polskiej")
- 28. 4. založena Tělocvičná Jednota Sokol - Vendryně
- tzv. „zadki nydeckie" (asi 19 domů a 50 ha pozemků) požádalo obec Vendryni o přičlenění k Nýdku
- rolníky trápí veliké sucho
1948 - 30. 5. proběhly volby do Národního shromáždění, v obci bylo 2 242 oprávněných voličů a voleb se cekem zúčastnilo 2 077 voličů (943 mužů/1 134 žen)
1949 - v březnu napadlo místy až 2 m sněhu
- v červnu velké deště - škody na polích, řece Olši i Kopetné
- vybudován stadion TJ Vendryně, místní český sportovní klub se sloučil s hutnickým klubem v Třinci
- založeno JZD a byl zakoupen traktor
- 6. 5. se definitivně odloučily „zadki nydeckie" a připadly Nýdku
1950 - po sčítání lidu má Vendryně 3 118 obyvatel
- 10. 2. založeno státní kino v Czytelni, jeho vedoucím se stává Jan Ondraszek, č.p.207
- JZD uvedla do provozu dvě veřejné elektrické pračky ( 1 ve stodole J. Cienciały na Černovském a 2. u J. Stonawského)
- kněz Wiktor Boczek odešel do Karviné a sem přišel k. Józef Gałuszka z Jablunkova, který byl během války vězněn v konc. táboře
některé poválečné ceny : na lístky bez lístků
1 kg chleba 8,- Kčs 16,- Kčs
1 kg hrubé mouky 18,- Kčs 38,- Kčs
1 kg hladké mouky 12,- Kčs 32,- Kčs
1 kg cukru 15,- Kčs 140,- Kčs
1 kg margarínu 30,- Kčs 300,- Kčs
1 kg másla 80,- Kčs 448,- Kčs
1 kg hovězího masa 38,- Kčs 220,- Kčs
1 l mléka 4,20 Kčs 12,- Kč
- novým předsedou MNV je Karol Lazar
1951 - Třinecké železárny (dále jen TŽ) zaměstnávají asi 15 000 lidí
1952 - v březnu napadl sníh a uhodily mrazy, jarní práce se v JZD nestihly a ozimy pomrzly, dokonce ještě 18. 5. byl silný mráz, který spálil rané brambory
- během celého roku probíhá v obci řada akcí - Těšínské divadlo zde odehrálo několik her, kino promítalo každou neděli 2 x, proběhl Letní karneval Sokola, na němž hrála ostravská kapela Hrbača, ....
- 5. 8. došlo k viditelnému zatmění měsíce
- 19. 12. se zavřely všechny kostely, kina a hospody - v Bystřici se objevila slintavka a kulhavka
1953 - 9. 5. napadl sníh a byl silný mráz, který polámal kvetoucí ovocné stromy
- Sokol byl přejmenován na Baník Třinec - Vendryně, předsedou se stal p. Pavel Chwastek
- 30. 5. došlo nečekaně k měnové reformě
1954 - 24. ledna byla naměřena teplota - 27 °C
- 27. 3. Odehrál místní amatérský divadelní spolek hru „Radca pana radcy"
- 16. 5. probíhaly volby do MNV a to ve 3 okrscích - Čítárna, budova MNV a hospoda Madeja (Záolší)
- účast ve volbách byla 100 % (2 058 voličů)
- předsedou MNV byl zvolen opět Karol Lazar
- 28. 8. proběhla v parku „Estráda Karla Vlacha" za účasti asi 1 700 návštěvníků
- 1. 12. začal ve Vendryni ordinovat MUDr. Stanislav Lasota, do té doby byla Vendryně přidělena Bystřici, kde ordinovali MUDr. J. Mazurek a MUDr. Eug. Feber
1955 - velká neúroda brambor
- kulturní život v obci je opět velmi bohatý - předsedou Osvětové besedy je Oskar Gebauer, předsedou PZKO Ing. Jan Szpyrc, na Záolší Józef Sikora
- ve školním roce 1955/1956 probíhaly oslavy 50. výročí založení polské školy, 21. 11. se uskutečnila školní akademie
1956 - v obci je 590 domů
- v únoru mráz až - 32 °C
- na 1 měsíc připadla až 2 divadelní představení - Scena Polska, Těšínské divadlo, místní či nýdecký amatérský spolek, ...
1957 - TŽ přejmenovány na TŽ VŘSR a byla zde vybudována nová kuchyň s jídelnou - náklady asi 2 437 000 Kčs
- vybudována lanovka na Javorový
- ve volbách do MNV opět vybrán Karol Lazar
- 21. 1. byla na severovýchodě viditelná polární záře
- 26. 2. se téměř zřítil autobus z mostu přes Olši v Lyžbicích - na zamrzlé cestě dostal smyk, ale naštěstí se prý zastavil o jakýsi balvan u cesty
- koncem dubna bylo možno spatřit kometu
- 28. 6. teplo až 40°C
- proběhly oslavy 30. výročí postavení budovy české školy
1958 - došlo k veliké povodni, při níž se utopil jeden místní občan
- v Čítárně se opravuje střecha, budují záchody, rozšiřuje sál a předělává elektřina
- Hasičský sbor slaví 60. výročí své existence
- v obci je 602 domů a asi 3 500 obyvatel, asi 30 občanů vlastní osobní automobil a 95 televizor
1959 - do parku u škol byl přenesen pomník umučených v koncentračním táboře
- došlo k rekonstrukci 1 vápenné pece a k vyčištění okolního pozemku, 5. 12. došlo ke zkušebnímu pálení vápna, avšak šamot v peci byl již velmi poničen a nevydržel tuto zkoušku
- nové vyšamotování stálo asi 25 000 Kčs
- obecní knihovna má 1 761 svazků
- předsedou MK PZKO je Józef Kaszper
- českou mateřskou školu navštěvuje 67 dětí, polskou 63 a obě mají celodenní provoz
1960 - 28. 5. byla slavnostně otevřena nová cesta na Záolší
- 12. 6. proběhly volby, účast byla téměř 100 %, předsedou opět zvolen Karol Lazar
- na jednom volebním lístku se objevila poznámka : "To nejsou volby, to je diktát."
- od 1. 7. patří naše obec do okresu Frýdek-Místek
- oddíl kopané se umístil na 3. místě se ztrátou 3 bodů na vedoucího tabulky Slezan
- místní kino má celkovou návštěvnost více než 12 000 lidí
- v obci je 620 domů, v domácnostech 179 televizorů a 632 rádií
1961 - v obci je 3 367 obyvatel (1 627 mužů, 1 740 žen), 548 rodinných domků, 240 televizorů a 45 osobních aut
- zemřel nejstarší občan Vendryně - Jan Taska, (nar. 1862)
- MNV má 32 poslanců, v čele je předseda a tajemník
1962 - novým předsedou MNV se stává Jan Stawarczyk, hned poté je střídán Oskarem Gebauerem
- PZKO má 625 členů
1963 - rozpočet na r. 1963 : 419 800,-- Kčs, úřední hodiny na MNV jsou středa - pátek 8:00 - 16:00 hod.
- 27. 2. byla naměřena teplota -25°C a ještě v březnu bylo -10°C
- byla vybudována silnice kolem kostela, na zeď pod kostelem zpočátku nejsou finance, nicméně i tu se podařilo vystavět
- narodilo se 62 dětí a v obci je 652 domů
1964 - mění se kronikář obce - Jan Słowik
- v červnu probíhají volby do MNV, předsedou je zvolen Josef Poledník
- 1. 9. 1964 se novým ředitelem české devítileté ZŠ stává Oskar Gebauer
- během tohoto roku bylo v místním kině 84 projekcí
- kynologický svaz má celkem 19 cvičených psů
- je obnoven spolek gymnastů pod vedením Rudolfa Szücsa
- v obci 3 379 obyvatel, 643 majitelů rozhlasových přijímačů a 366 majitelů televizorů
1965 - 2. 2. zemřel kronikář Eugeniusz Ciahotný
- družstvo dorostenců hraje okresní přebor a je na 2. místě (2 body za vedoucím tabulky)
- PZKO má 647 členů
- v obci se postavilo 13 nových domů (celkem je 660 čísel), narodilo se 47 dětí a zemřelo 34 občanů
1966 - je vyasfaltována cesta přes „báču" (od kříže až k p. Kroczkovi)
- kostel sv. Kateřiny se dočkal nové fasády
- opět dochází ke změně předsedy MNV - novým se stává Jan Trombik
- 6. 7. místní občanka Anna Kapustková slaví 95 let
- 24. 7. - povodeň na místních tocích
- narodilo se 37 dětí a zemřelo 29 lidí (z toho 4 děti ve věku 1 - 12 let)
1967 - byla provedena přístavba kuchyně v Čítárně
- provoz kina byl pro nízkou návštěvnost zastaven
- PZKO slaví 20. výročí své existence
- místní amatérský spolek získal „Medal dwudziestolecia PZKO"
- obec má 3 800 obyvatel
1968 - opět dochází ke změně kronikářů, novým se stává Josef Svoboda
- místní knihovna má 2 572 knih českých a 3 356 knih polských
1969 - narodilo se 46 dětí a zemřelo 33 občanů
- PZKO má 632 členů, TJ - 145 čl., Svazarm - 52 čl. a Český svaz požární ochrany - 62 čl.
- ve školách se náboženství nevyučuje
- v kostele sv. Kateřiny je nainstalován elektrický pohon zvonů
1970 - počasí : 6. - 15. 7. bylo velmi slunečné počasí, 16. 7. dochází k ochlazení a mrholení, které postupně přechází v prudké deště se silným větrem
- voda v Olze stoupla o 3 m a je podemlet most u Zobawy
- 1. 12. proběhlo sčítání osob, domů a bytů, zde jsou některé údaje:
počet : rodinných domů - 397kronika1
zemědělských usedlostí - 295
bytových domů - 6
ostatních budov - 6
neobydlených budov - 32
trvale obydlených budov - 854
vybavení bytu : vlastní koupelna - 499
ústřední topení - 157
etážové topení - 566
vodovod - 847
chladnička - 505
pračka - 558
vysavač - 461
osobní automobil - 103
motocykl - 130
obyvatel celkem - 3 330 (muži 1 610 / ženy 1 720)
národnost : česká - 1 613
polská - 1 672
slovenská - 41
německá - 3
ostatní - 1
1971 - narodilo se 61 dětí a zemřelo 36 občanů
- rozpočet obce byl 583 800,-- Kčs
- při PZKO byl založen Klub žen
- od Zobawy až k Černovskému byl postaven chodník
- na kostel byla dána nová plechová střecha
- ve dnech 26. - 27. 11. byly volby do MNV, předsedou byl opět zvolen Jan Trombik
1972 - narodilo se 58 dětí a zemřelo 46 občanů
- v obci je přihlášeno 586 televizorů a 666 rádií, do domácností se roznáší 193 ks Rudého práva, 91 ks Nové Svobody, 42 ks Mladé Fronty a 139 dětských časopisů
- důchod pobírá asi 700 důchodců
- farář Josef Motyka odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil kaplan Antonín Jachnicki
1973 - v obci je 7 prodejen s potravinami, 2 prodejny masa, 1 pr. chleba a pečiva, 1 pr. Textilu, 1 pr. průmyslového zboží a 4 pohostinství
1974 - dochází ke změně kronikářů - novým je p. Kaleta
- je dokončena betonová plocha ve sportovním areálu
- jde o velmi vlhký rok, od května do října pršelo 98 dnů
1975 - měsíční poplatek za 1 rádio je 10,-- Kčs měsíčně a za 1 televizor 25,-- Kčs
- poštovné za dopisnici činí 30 hal. a za dopis 60 hal.
- 8. 8. se konal sportovní karneval
- staví se motorest

 

Jaká byla mládež té doby? Posuďte sami z přesného opisu z kroniky: „ ... ženy, zvláště ty mladé, nosí místo sukní dlouhé kalhoty (převážně ryfle) a když sukně, tak „mini". Mládenci ve své drtivé většině mají dlouhé, sahající až po krk, vlasy, takže podle hlavy jen těžko rozeznat pohlaví mladých občanů ... „
 

1976 - narodilo se 58 dětí a zemřelo 44 občanů
- v obci je téměř 800 rodinných domů
- k 31. 12. je v obci 3 543 občanů : 1 821 žen a 1 722 mužů, 51% občanů polské národnosti a 47% občanů české nár., 2% ostatní nár.
- 22. - 23. 10. jsou volby do MNV, předsedou opět Jan Trombik
1977 - narodilo se 64 dětí a zemřelo 36 občanů
1978 - PZKO má 750 členů
- Český ovocnářský a zahrádkářský svaz má 60 členů
- některé ceny : 1 l plnotučného mléka - 3,-- Kčs
1 kg cukru - 7,20 Kčs
1 kg mouky - 3,50 Kčs
1 kg chleba - 2,80 Kčs
1 kg hovězího masa - 20,--Kčs
1 kg másla - 40,-- Kčs
- na Silvestra byla ráno teplota +10°C a večer už -20°C, celkem tedy teplota skočila o 30°C, což způsobilo mnohé problémy
1979 - knihovna má 489 čtenářů
- byla snaha o zpracování a vydání obecního zpravodaje „Vendrovník - Wędrowiec", ale nepodařilo se
- 1 l benzínu stál 6,50 Kčs
1980 - Vendryně se stala integrovanou částí Třince (Třinec X)
1981 - PZKO má 770 členů (376 mužů a 394 žen), předsedou je p. Józef Kaszper
- je dokončena tělocvična a dostavěn Motorest
1982 - Český zahrádkářský svaz provozuje moštárnu
1983 - z úsporných důvodů měli lékaři omezenou možnost poskytování léků - na 1 recept (1,--Kčs) směl předepsat pouze 1 balení léčiv
- léto je tak suché, že dochází i k vysychání studen
1984 - 12. 3. převzala funkci knihovníka p. Eva Chmielová
- dochází k demolici starých dřevěných kabin v areálu TJ a je zahájena výstavba nových - zděných
- stále se nedaří dokončit točnu autobusů u Motorestu
- připravuje se vybudování nové cesty Čítárna - Masna (vykácení stromů)
- 31. 8. je slavnostně otevřena nová mateřská škola
1985 - diskutuje se o nové železniční zastávce naproti hotelu Slovan
- dokončeny jsou stavební práce na Motorestu, mateřské škole, tělocvičně a školní jídelně
- starší žákyně a žáci cvičí po 30 letech na Spartakiádě v Praze ( naposledy to bylo v r. 1955)
- některé ceny v Motorestu : pivo 10° - 2,50 Kčs
pivo 12° - 4,70 Kčs
čaj - 1,50 Kčs
káva - 2,50 Kčs
polévka - 1,80 - 3,-- Kčs
guláš - 7,50 Kčs
gril. kuře - 4,50 Kčs / 10 dkg
1986 - PZKO má téměř 800 členů
- půjčovní doba v místní knihovně je pondělí a středa 12:00 - 17:30, 316 čtenářů českých a 254 polských
- je vybudována ocelová lávka u mostu u Zobavy
- nová cesta od Čítárny k Masně je dokončena
- v obci není nikdo nezaměstnaný
1987-1991 - dochází ke změně kronikáře (Iva Rašková) a následující roky jsou zapsány souhrnně
- úřad pošty je přestěhován do budovy bývalého zdravotního střediska
- vybudováno parkoviště pro nákladní auta TIR
- 25. 11. 1991 - do provozu je uveden renovovaný obchod s potravinami „Flip"

1987 - 3 539 obyvatel ( 1 723 mužů/1 816 žen)

1991 - 3 524 obyvatel ( 1 767 mužů/1 857 žen)